Cherchez la femme – osudu navzdory
Cyklus historických přednášek dr. Ivy Fridrichové-Sýkorové.
Všichni milovníci historie jsou srdečně zváni každou středu od 14.00 hodin na Půdu Městské knihovny Polička.
středa 4. února 2026
Pia, pudens, pudita, lanam fecit
Cornelia Scipionis, dcera slavného římského vítěze nad neméně slavným Karthagincem, proslula jako vzor římské matrony. Byla uctivá, mírná a cudná, ovšem lze pochybovat, že svůj bohatý život trávila tato pozoruhodná žena předením vlny. Ač urozená, vzdělaná a s obrovským rozhledem, nesměla zasahovat a účastnit se veřejného života. Okolnosti a zvyky předků z ní udělaly „šedou eminenci“ pozdní římské republiky. Cena však byla neobyčejně vysoká.
středa 11. února 2026
Matrony
Konec římské republiky se nesl ve znamení neobyčejných zmatků a přehmatů. Římští vojevůdci hnali armády od vítězství k vítězství a politici nebyli schopni s nimi držet krok. A římské matrony se čím dál častěji dostávaly do centra dění. Svět se prostě měnil před očima a Římanky už nechtěly jen trpně přihlížet. Některé ovlivňovaly jednání senátu, některé slavné římské vojevůdce a některé se dokonce oděny drátěnou košilí rozhodly demonstrovat svou vůli na římském foru. Společným jmenovatelem všeho tohoto úsilí však byl nakonec pouze neúspěch. Římané byli totiž neobyčejně konzervativní a mos maiorum byl pro ně vším.
středa 18. února 2026
Femme fatale slavných válečníků
Muži ověnčení slávou válečníků mívali často neuvěřitelně slabá místa. Zpravidla jimi bývaly ženy. Sofonisba aspirovala na roli osudové ženy krále Massinissy, leč neuspěla. Zahrávala si s osudem říší a prohrála, konec hry nalezla v číši jedu. Pravou femme fatale se o desetiletí později stala egyptská královna Kleopatra. V jejích sítích uvízli dokonce dva slavní Římané, Caesarovi „dopomohla“ k „slavné smrti uprostřed věrných přátel“, Antoniovi k neméně slavné, leč bolestivé sebevraždě. Sama nakonec volila smrt prostřednictvím hadího jedu.
středa 25. února 2026
Císařská princezna
Pocházela ze slavné a urozené rodiny, která dala Římu první císařskou dynastii. Byla chytrá, vzdělaná a abnormálně ctižádostivá. Žena mnoha tváří a talentů, se krok za krokem sunula k centru moci. Nakonec uspěla, stala se manželkou císaře a její syn vystoupal na sám pomyslný vrchol moci. Po pár letech ji ovšem nechal zavraždit. Císařské princezny z julsko-claudijské dynastie si odchod z tohoto světa většinou vybrat nemohly.
středa 4. března 2026
Silné ženy v čele křehkých států
Státy vznikající v raném středověku na „okraji civilizované Evropy“ měly neobyčejně divoký vývoj. U jejich kolébky zpravidla stál neohrožený válečník z „dobré“ rodiny, který své okolí přesvědčil buď o božském, nebo jinak nadpřirozeném původu svých předků. A protože už tehdy nebyla nouze o všemožné pochybovače, přesvědčování probíhalo zhusta za použití násilí. A čím kdo zachází, tím také schází. Potom musely nastoupit manželky velkých za-kladatelů, aby děti měly co dědit.
středa 11. března 2026
Hon na nevěsty
Všechno má svůj čas, i kultivace mravů. Drsná doba nahrávala drsným lidem a ti jen pozvolna opouštěli své drsné zvyky. A i když se už chovali kultivovaně, občas se dostavila recidiva, ať církev prosila či hrozila. Častým nešvarem oněch dávných časů byly únosy žen, občas v kombinaci s mnohoženstvím. Krásné pradlenky, či urozené panny si nemohly být jisty dnem ani hodinou. Nebo to všechno bylo jinak a ona drsná společnost se řídila celkem logickými a účelnými pravidly?
středa 18. března 2026
Tichá voda břehy mele
Okřídlené rčení přisuzuje vítězům psaní historie a zcela automaticky se předpokládá, že v minulosti vítězili toliko muži. Občas se však stalo, že vítězové byli ke své slávě postrkováni silami a vlivy, které z důvodů tehdejší společenské normy, musely zůstat zrakům veřejnosti skryté. Ženy, které dokázaly ve středověku uplatnit svůj vliv a nevzbudily současně veřejné pohoršení, byly patrně nadány neuvěřitelným důvtipem. Nebylo jich mnoho, ale je-jich neokázalý vliv není radno podceňovat.
středa 25. března 2026
Anglická dračice
Vikingové byli námořní lupiči a piráti, kteří dokázali po několik století děsit Evropu. Když je přestalo loupežnické řemeslo bavit, vrátili se zpět k obvyklému životu ostatních slušných lidí, někteří se vrátili domů do Skandinávie, někteří si zabrali území v cizině. Ti, co se usadili v ústí řeky Seiny a stvořili Normandii, byli zvláště urputní. A urputným lidem mohou vládnout jen urputné elity. V tomto ohledu byli potomci Viléma Dobyvatele věru nepřehléd-nutelní, zvláště dcery a vnučky se v tehdejší době daly těžko přehlédnout.
středa 1. dubna 2026
Neposlušné
Úcta, poslušnost a vědomí si svého místa tvořily v dobách temného středověku žádané ctnosti. Společnost si tehdy zakládala na svém hierarchickém uspořádání a každý se vlastně na své místo v ní už rodil. O to překvapivější proto bylo, když se tu a tam objevil někdo, kdo si tato pravidla uzpůsoboval k obrazu svému. A když ten někdo byl navíc bohatá dědička, pak o překvapení nebyla nouze. Snad nejznámější neposlušnou zrodila Akvitánie, i když dědičky jeruzalémských králů také zdatně čeřily vody tehdejšího veřejného mínění.
středa 8. dubna 2026
Manželství je svátost
Pomalu, zlehka a nenásilně vstoupila církev ve 12. století do rodin věřících. Zaklepala, pozdravila a ze světské smlouvy mezi dvěma lidmi, či dvěma rodinami, udělala svátost. A svátost je něco, co by se mělo ctít až uctívat. Jenže občas se stalo, že se i manželství stalo kartou v „mocenském handlu“. A když se tohoto „handlu“ účastnili tehdejší nejmocnější, šly ohledy stranou, svátost, nesvátost. Manželství se sice stalo svátostí, ale pokud se na obzoru objevil výhodnější svazek, většinou vítězil mrazivý pragmatismus.
středa 15. dubna 2026
Světice
Středověké děti neměly při výběru „povolání“ moc na výběr. Buď sloužily rodu, nebo bohu. Většinou se jich na názor nikdo neptal. Slavná dcera českého krále měla sloužit rodu. Sloužila, dokud o ní rozhodoval její dominantní otec. Po jeho smrti se vydala svojí vlastní cestou a začala sloužit Bohu. Tím si kompenzovala vlastní mocenské ambice. Ač úspěšná a nepřehlédnutelná, trvalo stovky let, než byla oceněna, ale nakonec se z ní přeci jenom stala světice.
středa 22. dubna 2026
Dědičky I
Středověk je zdánlivě dobou mužů. Jejich činů jsou plné kroniky, králové, knížata či rytíři vykukují z každého kousku popsaného papíru. Ale občas i tvůrci dějin pocítili svázanost s dobovou realitou, tedy pravidly, kterými se řídí každá „civilizace“. I ve středověku se totiž moc odvíjela od majetku a peněz a i tenkrát se majetek dědil. Být dědicem však bylo velmi riskantní. Zvláštní pozornosti se těšily bohaté dědičky, kořist středověkých tvůrců dějin. Dobové zábavy nebyli ušetřeni ani Přemyslovci, pověstný je jejich zájem o Babenberkovny.
středa 29. dubna 2026
Dědičky II
Úspěšnost rodin a rodů byla ve středověku měřena velikostí majetku a vlivu. Nemnohým patřilo mnoho a drtivá většina ostatních neměla nic. Někdy se však i ti nejmocnější museli sklonit před silou osudu, mocné rody vymřely po meči a dědičky přinášely věnem celá království. Ale i potom nemnohým patřilo mnoho, jenom se měnila jména rodin vyvolených. Některé dědičky dokázaly naplnit svoji roli a staly se zakladatelkami nových dynastií, některé si dokázaly užít života už na tomto světě.
středa 6. května 2026
Tchýně
Děti mocných většinou nepoznaly „normální“ rodinný život. Jejich vztahy s rodiči byly více než formální. Od mala měly kolem sebe zástupy chův a vychovatelů, tedy lidí, kteří byli najati, aby o ně pečovali; nic pro slabé povahy. Tomuto „studenému odchovu“ neunikl ani budoucí císař Zikmund. Nebýt toho, jistě by si zoufal nad svou první tchýní, která v době jeho příchodu do Uher pevně třímala otěže rodiny i státu. Proto se asi není co divit, že po její smrti se budoucí císař musel do smutku poněkud nutit. A říkaly se i horší věci.
středa 13. května 2026
Vdovy
Podzim středověku byla divná doba. Všude se válčilo, lidé čelili hladu a nemocem. Navíc ještě také pochybovali o církvi. Stará pravidla chování přestávala fungovat a nová si ještě nestačila získat obecnou důvěru. Svět se lidem hroutil před očima, soudný den jakoby klepal na dveře. Za kulisami neutěšenosti se však již hlásila nová doba, doba stejně nemilosrdná jako ta předchozí, ale nová, která byla očekávána s naivitou vlastní jen lidskému rodu. Ve střední Evropě se na příchodu změny výrazně podílely mocné vdovy, které odmítaly odejít do „zaslouženého důchodu“.
středa 20. května 2026
Oběť sňatkového podvodníka
Ač byla ženou velkého světa, svým založením a výchovou předurčena k zastávání nejvyšších světských postů, stala se obětí „sňatkového“ podvodníka a bigamisty. Její životní příběh i po letech působí více než tragikomicky. Z obletované manželky uherského krále Matyáše, se posléze stala břemenem pro jeho nástupce, ačkoliv ho v dobách své slávy učila v Olomouci hrát šachy. Přesto, že se dočkala holého nevděku, je více než zřejmé, že tato obelhaná žena, měla dobrou vůli kultivovat své okolí, asi ne zcela nezištně. Víme, že naučila Maďary a Čechy (alespoň některé) jíst vidličkou.
středa 27. května 2026
Manželství po anglicku
S novou dobou přicházejí i nové mravy. Renesance nastavila zrcadlo temnému středověku, a protože všechno nové je žádané, vítězně vtrhla i na samý západní okraj Evropy, přeplavala průliv a s plnou silou udeřila na Britské ostrovy. Jenže nová móda i myšlení se musely potýkat se starými problémy. K tradičním problémům mocných tehdejšího světa patřili dědicové, jejich nadbytek nebo naopak nedostatek. A řešení tohoto problému zůstávalo i přes novou dobu temně středověké. Jindřich Tudor byl svými současníky považován za moderního panovníka, ovšem když došlo na ochranu dynastie, nezbylo ani jemu nic jiného, než zapomenout na to, že je vlastně „civilizovaný“ člověk.
středa 3. června 2026
Tudorovská kvadratura kruhu
Ani šest manželek nepomohlo anglickému králi k řádnému zajištění královské dynastie. Vláda žen, dobově považovaná v Evropě za politováníhodný omyl, se stala v Anglii realitou. Zbytek kontinentu to samozřejmě Angličanům ze srdce přál. A dědiček velkého Jindřicha se nikdo neptal. S odstupem času je však více než zřejmé, že pouze blázen by praneteři a dcerám Jindřicha Tudora záviděl jejich společenský vzestup. Na praneteř čekala sekera, dcery umíraly mezi cizími lidmi, kteří nedokázali ani u jejich úmrtního lože skrýt svoji netrpělivost.
středa 10. června 2026
„Kupecká dcerka“ královnou Francie
Pocházela z bohaté a vlivné florentské rodiny, její matka byla potomkem francouzských králů. Mezi předky z otcovy strany figurovala vysoká duchovní knížata. Majetek a moc rodiny Medici, ji dopomohl ke sňatku s francouzským princem. Nakonec se stala francouzskou královnou. Její chvíle přišla po manželově smrti, jako královna matka, oděná v černém, stála v čele Francie v nelehké době náboženského běsnění. A ač je to k nevíře, dodnes mezi Fran-couzi Kateřina Medicejská jitří emoce.
středa 17. června 2026
Panna
Otec poslal její matku na popraviště, ji samotnou vydědil. Pak ji ovšem nechal vychovávat jako budoucí vládkyni. Byla inteligentní, lehce se učila, měla talent na jazyky a skvěle hrála na loutnu a tančila. Po otci navíc zdědila neobyčejný talent k přetvářce a intrikaření. Před nevlastní sestrou ji zachránil švagr Filip, který se tak postaral Španělsku o velmi nebezpečného nepřítele, který nevynechal jedinou příležitost, jak uškodit tehdejší světové velmoci. Trauma rodinných nesvárů ji patrně dovedlo k úloze panenské královny. Zemřela sama, bez rodiny, obklopena cizími lidmi. A na anglický trůn pustila Skoty.
středa 24. června 2026
Cherchez la femme – zakončení přednáškového cyklu
