HistorieO knihovně : Dokumenty | Historie | Fond | Poplatky
Poličská knihovna patří k nejstarším v Čechách. Počátkem veřejné knihovny v Poličce bylo založení školní knihovny magistrátem roku 1813 při hlavní škole na návrh ředitele školy Hübnera. V roce 1832 měla knihovna 500 knih a 106 zeměpisných map. Roku 1841 byly knihy uloženy v nové školní budově v čp.112 v přízemí. Na vznik veřejné knihovny měl velký vliv revoluční rok 1848, kdy poličští vlastenci 9. prosince 1848 založili Veřejnou čítárnu slovanskou, která byla 1. ledna 1849 otevřena. Původci tohoto ušlechtilého činu byli : P.Emanuel Unzeitig, Ferdinand Kopečný, František Jedlička, Florian Findejs, Jan Eigel, Leopold Grünseisen, Ludvík Martinů a Josef Paclík. V letech Bachova absolutismu čítárna zanikla a knihovna připadla obci. Později od roku 1866 do roku 1872 ji spravovala Měšťanská beseda, potom to byla Beseda a od roku 1884 Zvláštní výbor. Na úroveň knihovny měla značný vliv dobrá práce knihovníků - učitelů. Roku 1863 se dostalo knihovně 786 knih z odkazu Antonína Hájka z Ronova nad Doubravkou. Nevíme, kde byla knihovna umístěna ve svých počátcích. V 80. letech 19. století je doloženo její umístění v malé úzké místnosti druhého patra radnice. Žádosti tehdejších knihovníků o přidělení slušnější místnosti byly marné. Knihovna si musela počkat plných padesát let na vlídnější umístění. V dalších desetiletích činnosti knihovny se významnými knihovníky stali: Vincenc Podhajský, V. špaňhel, Martin štěpán, Augustin Benoni, Jan štefka, Josef Andrlík, Alois Krenner, František Tamele a jiní. V éře první republiky měla knihovna asi 6 000 svazků. V roce 1948 měl knihovní fond 11 000 svazků. V padesátých letech byla knihovna zprofesionalizována. Prvními zaměstnanci Okresní lidové knihovny v Poličce se stali pan V. Jirkovský a slečna V. Janelová. Dále měla knihovna zajišťovat pomoc 52 lidovým knihovnám okresu. V roce 1961 přinesla nová územní organizace změny i do práce knihovny. Byl zrušen okres Polička a knihovna se stala městskou lidovou. V důsledku přenosu působnosti předala poličská knihovna několik knihoven Žďáru nad Sázavou a Chrudimi, a naopak jí byly předány knihovny bývalého okresu Litomyšlského. V její metodické, doplňovací a meziknihovní pomoci zůstalo 35 místních lidových knihoven. Do roku 1980 se knihovní fond rozrostl, přesto se knihovna až do tohoto roku tísnila v nevyhovujících podmínkách v malých přízemních místnostech bývalé měšťanské školy. V březnu 1980 byla knihovna přestěhována do speciálně pro ni, zakoupeneného a upraveného domu na Palackého náměstí. Čtenářům se dostalo nové knihovny s odděleními pro dospělé, dospívající mládež a děti. Dále studovna - čítárna a prostorný vestibul k pořádání výstav a výstavek.
|
