Z malé osady u brodu velké řeky se během staletí stal Řím pupkem světa. Během dlouhých let se Římané naučili bránit, pak útočit a nakonec je jejich povaha dohnala až ke světovládě. Protože to byli lidé konzervativní, lpěli na jednou osvědčených a léty prověřených postupech, neměli v oblibě přílišné novoty.
Když ovládli celý svět a postupně všem ovládaným vnutili své nazírání, přišlo nevyhnutelné. Znovu se museli rozpomenout na obranu. A přestože se učili celkem rychle, západ své říše neubránili. Pro poražené světovládce je patrně chabou útěchou, že „římskými pravidly hry“ se řídíme dosud.
31. ledna – Traianus, císař, jenž byl „cizincem“
14. února – Hadrianus, císař, jenž vsadil na obranu
28. února – Antoninus Pius, císař, jenž „lízal smetanu“
13. března – Marcus Aurelius, císař, jenž hovořil k sobě
27. března – Commodus, císař, jenž nezvládl krizi
10. dubna – Septimius Severus, císař, jenž stranil vojákům
24. dubna – Doba zmatků, doba slávy pro každého
22. května – Císařové válečníci - z krize se proválčíme
5. června – Diocletianus, císař, jenž neměl rád fanatiky
19. června – Constantinus, císař, jenž miloval paradoxy
Přednášky dr. I. Fridrichové-Sýkorové se konají ve středu od 14:00 hodin
na Půdě knihovna v Poličce
Akademie 21 Polička
2024
www.kvetnazahrada.cz